Norsko-ruská hranice se táhne v délce 198 kilometrů a na norsko-českém literárním festivalu Měsíc autorského čtení je tak permanentně přítomna i ruská invaze na Ukrajinu. „Proruským dezinformacím věří asi jedno procento Norů,“ tvrdí spisovatel Arne Ruset (1951). Šťastný národ, podle průzkumu Českého rozhlasu podléhá kremelské propagandě nejméně jedenáct procent našinců. Podle některých komentátorů je to až třetina obyvatel České republiky. „Ještě nikdy nevycházelo v Norsku tolik ukrajinských knih,“ říká spisovatel Erlend Wichne (1991). Rozvíjí se diskuse, zda má být spisovatel svědomím národa. 

Norský spisovatel Johan Harstad vtrhl na literární scénu ve svých 22 letech se sbírkou próz Herfra blir du bare eldre (Odteď budeš jenom stárnout). Krátce nato následovala sbírka povídek Záchranka, která vyšla i česky. „Moje mladická představa byla, že podstatou života je stát a vydržet. Jenže k tomu, abychom vydrželi, nestačí jen pasivně stát. Proti zlu musíme stát aktivně,“ přiznává Harstad v rozhovoru pro stanici Vltava.

Portrét kanadsko-islandské spisovatelky a publicistky, která se, po zvolení svého manžela prezidentem v roce 2016, stala také první dámou Islandu. Režie J. Novák (Premiéra). Audiovizuální antologie současné islandské literatury. Nejřidčeji osídlený evropský stát je plný skvělých spisovatelek a spisovatelů, s nimiž v červenci 2022 natáčeli čeští a slovenští dokumentaristé během literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Výsledkem je Islandská čítanka, ve které jsou zastoupeni ti nejslavnější islandští autoři a jejich příběhy. V krátkých situačních portrétech se seznámíte s bývalým starostou Reykjavíku, první dámou Islandu nebo světoznámým scenáristou, ti všichni totiž píšou. Na Island nemusíte jezdit, můžete si ho přečíst v klidu doma, má co nabídnout.

Vysílání:
2. 8., 00.05 hod., ČT art
Opakování: 6. 8., ČT art

Jak vypadá odvrácená strana života v Norsku? Proč máme tendenci soudit druhé? Je osamělost nevyhnutelná? A máte už vymyšlený verš do svého úmrtního oznámení? Tato témata budou tvořit základ debaty s norskými spisovatelkami Kjersti A. Skomsvold a Mariou Navarro Skaranger, které přijaly pozvání Skandinávského domu na Norský večer na vlnách Vltavy ve středu 26. července.

Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.

Kvenštinu uznaly norské úřady jako oficiální menšinový jazyk teprve v roce 2005. Sedm let poté, co daly Kvenům status národa. „Läpänäkkyyvää,“ recituje kvensky M. Seppola Simonsen (1998) na festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ) s norskými literárními hosty.

„Žádná zeď nás neochrání před přímým zásahem íránského bezpilotního letounu Šáhed nebo ruské rakety,“ předčítá spisovatel Oleksandr Miched divákům v divadle Lesji Ukrajinky v ukrajinském Lvově. Největší středoevropský literární festival Měsíc autorského čtení (MAČ) právě startuje. V Ruskem napadené zemi se ovšem z bezpečnostních důvodů čte pouhé dva dny. Po Lvově následuje brněnský a ostravský rozjezd MAČe. „Hluboko pohřbená něha havířských pracek,“ cituje v ostravském klubu Provoz ze svého rukopisu spisovatel Jiří Váňa Stigen. Rodák z černého města, jenž žije třináct let v Norsku. „Výbušný hněv nad čímsi nepodstatným,“ recituje norský básník Alexander Fallo. Právě norští autoři jsou letošními zahraničními hosty festivalu.

Drobná změna programu 1. 7. od 20.30. Lars Christensen se z vážných důvodů omluvil, avšak jeho literatura vás ani tak nemine, navíc se koukneme na film a budeme si povídat o Norsku. Čili: Němý snímek Norvege 1956 natočil kdosi na šestnáctimilimetrový film v roce, kdy v Norsku stále ještě vládl Håkon VII. Vzácný a teprve letos znovuobjevený dvanáctiminutový film zachycuje výlet tehdejším Norskem. Hudbou doprovází básník a hudební skladatel Ondřej Kyas. Následuje večer s Margit Walsø, ředitelkou agentury NORLA, který moderuje Karolína Stehlíková. Budeme si číst z Larse Christensena, povídat si o Norsku, tamější literatuře a o tom, co nás letos na MAČi ještě čeká. Těšíme se na vás! Jo, a Jára Rudiš už je v Brně, jeho čtení proběhne od 19.00 na alžbětincské scéně Divadla Husa na provázku.

Hostem letošního Měsíce autorského čtení (MAČ) v Brně, Ostravě, Bratislavě a Prešově bude jednatřicet norských literátů. Ve střední Evropě jsou autoři z této skandinávské země nesmírně populární. „Také v Česku máme až neuvěřitelné množství nordistů. A v podstatě každý významnější norský autor už má alespoň jednu knížku v češtině,“ říkají organizátoři MAČe Petr Minařík a Pavel Řehořík z brněnského nakladatelství Větrné mlýny v rozhovoru pro kulturní deník Ostravan.cz. Po celý červenec bude hostit norské spisovatele ostravské kulturní centrum Provoz a brněnské Divadlo Husa na provázku.

Zpráva Pavla Klusáka o post-everything hudbě v zemi otevřené rovnosti a experimentu.

Režie Josef Krajbich. V upoutávce jsou použity záběry z filmu Farmer — Fishermen režiséra Ronalda Craigena z roku 1948. Záběry ze současnosti natočil David Konečný.

Odporúčanie Petry Mikulášovej, prekladateľky zo škandinávskych jazykov.

Hudební publicista a kulturní historik Pavel Klusák četl na MAČi vloni. Toto jsou norská hudební alba, která podle Pavla stojí za poslech.

Karel Veselý se narodil v roce 1976 ve Znojmě. Je to hudební publicista a prozaik. „Metal je víra i zákon,“ stojí v anotaci jeho posledního titulu. „Hlavní hrdina […] podle něj žije, i když svět okolo něj má trochu jiná pravidla. Má se přizpůsobit on, anebo je v pořádku neustupovat a řídit se vlastními pravidly? Jak se dá pohlížet na svět skrze ponurou mlhu bezútěšného black metalu? A může hudba změnit svět?” Tady je desítka norských metalových alb, které byste podle Karla neměli minout ...