Jaroslav Rudiš & U-Bahn
Brno
út 19.7. v 20:30
Košice
st 20.7. v 19:00
Ostrava
čt 21.7. v 20:30
Wroclaw
pá 22.7. v 20:30
Rudiš, punk a Helsinky
Narodil se 8. června 1972 v Turnově, germanistiku, historii a žurnalistiku studoval v Liberci, Praze, Curychu a Berlíně. Působil jako učitel, reklamní agent, hotelový portýr, novinář. Nyní je ve svobodném povolání.
Punkově-literární skupinu U-Bahn založil v roce 2003 s Petrem Kružíkem, kytaristou kapely Priessnitz. Kružík je podepsán pod soundtrackem k chystanému filmu Alois Nebel, který bude mít premiéru v září, a také pod hudbou k audioknize Nebe pod Berlínem (2010). Ta obsahuje i tři písničky kapely U-Bahn.
Debutoval novelou Nebe pod Berlínem (2002), následovaly romány Grandhotel (2006), Potichu (2007) a Konec punku v Helsinkách (2010). S výtvarníkem Jaromírem 99 uvedl do života komiksovou postavu Aloise Nebela, nádražáka z Bílého Potoka, jemuž „vlaky, projíždějící stanicí napříč celým stoletím, zatemnily mysl“ (trilogie Alois Nebel:Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory a povídky Na trati, 2003–2008). Píše česky a německy divadelní a rozhlasové hry a filmové scénáře, věnuje se publicistice.
Quo vadis podle Jaroslava Rudiše
Občas si říkám, kde jsem to vlastně doma. A kde budu doma. A jestli je důležité být někde doma. Můj domov je v pohybu, toužím po tom se usadit, ale vím, že to asi nikdy nedokážu. Žiju a pracuju mezi Českem a Německem. Hodně času trávím v autě a ve vlaku, v jisté mihotavé roztěkanosti. Pluji mezi dvěma zeměmi, mezi Prahou, Lomnicí nad Popelkou, Lipskem, Berlínem a poslední dobou také Brnem. Pluju taky mezi dvěma jazyky, němčina není sice moje mateřština, ale pracovním nástrojem už nějakou dobu je. Zdají se mi sny v češtině i němčině, myslím v obou jazycích. Někdy mám pocit, že čím víc do němčiny pronikám, tím víc ztrácím něco z češtiny, že to tak možná musí být, že skutečně dobře lze umět jen jeden jazyk, stejně jako je možné být doma asi jen na jednom místě. Možná jsem se ztratil. Možná jsem doma jen sám v sobě. Možná v tomhle neustálém pochybování.